AFK Smetanova Lhota
fotbalový klub
oficiální stránky klubu AFK Smetanova Lhota
AFK - Králova Lhota 3:3 (3:2)
góly AFK: Hrach, Holenda, R.Vlk
penalty dali: Zájeda, S.Vlk, Majer, R.Vlk, Procházka
nedali: Holenda
Sestava: Zájeda - Majer, S.Harbáček, R.Vlk, V.Klíma - Kálal (46.Ježek), S.Vlk, Procházka, Hrubý (80.Kálal) - Hrach
Tentokrát po vynucené 14 denní pauze, z důvodu neuskutečněného utkání mezi AFK a Borovany, kteří se nedostavili k utkání a my tak brali 3 body zadarmo, jsme přivítali na domácím hřišti tým Královky. Vzhledem k dosavadním výsledků obou mužstev, to byl asi nejočekávanější zápas podzimu. A bylo to derby, jak má být! Tomu odpovídala i návštěva diváků, kteří si našli, za poněkud trochu sychravějšího počasí, cestu k nám na hřiště podpořit svůj tým. A myslím, že bylo na co koukat!
Tým Královky měl doposud stejnou bilanci jako my, tzn. 5 vítězství a 1 prohru. Pyšnil se ale nejlepší obranou soutěže, kdy doposud obdrželi pouze 2 branky! Za to my jsme měli, co napravovat. Po zpackaném utkání v Záhoří, kde jsme dostali „bůra“, jsme chtěli opět bodovat, i když jsme věděli, že s týmem Královky to nebude zrovna nic lehkého. Tak, jako již obvykle musím začít výčtem marodky našeho týmu. K dlouhodobě zraněným hráčů (Adam Průža – který by již snad měl příště být, Rosťa Dolejš, Josef Tetour, Luděk Rozum, Zdeněk Pavlát), se přidal i kapitán Bárt, který má poraněný stehenní sval. Na druhou stranu se nám uzdravil Olda, což bylo základem k tomu, abychom v tomto utkání mohli vůbec myslet na nějaký body. Nyní k samotnému zápasu.
Od prvním minuty se hrálo nadoraz. Bylo znát, že u některých hráčů (z obou mužstev), nebylo o motivaci nouze! Již ve 4. minutě měli hosté možnost, po faulu Ropa, zahrávání volného přímého kopu z kraje velkého vápna. Balón si postavil Vojtěch Maštalíř, zvolil přímou razantní střelu na bránu, tu ale Olda v klidu udržel v náruči. Netrvalo dlouho a už jsme vedli 1:0 ! To když v 10. minutě napadající Franta Hrubý vybojoval na straně velkého vápna míč a následně ho posunul na značku pokutového kopu úplně volnému Jardovi a ten se tentokrát nemýlil. Míč poslal k tyči a vůbec nedal gólmanovi hostí šanci. Utekly pouze 3. minuty a bylo to už 2:0 pro domácí !! Nyní jsme házeli aut na hranici šestnáctky, přišel skvělý náběh Ropa, který si míč posunul na střelu, ta byla zblokována a míč se odrazil k úplně volnému Filipu Holendovi. Ten už měl úplně jednoduchou pozici, pouze zasunul míč do odkryté branky a poslal nás tím do dvoubrankového vedení. Začátek, o jakém se nám ani nezdálo. Jenže… Jako bychom si mysleli, že je to hotový. Že se to bude jednoduchý a dáme jim nakládačku. Úplně jsme se vytratili ze hry. Přestali jsme běhat, byli všude pozdě, dělali nepochopitelné hrubé chyby a neustále faulovali hráče soupeře. Ti naopak vycítili šanci a po dalším zahrávaném přímém kopu, kdy Olda bravurním zákrokem vytáhl dělovku Maštyho, zvýšili obrátky a v 19. minutě už to bylo jenom o gól. Nastalo nedorozumění naší obrany a Oldy, který si zakřičel o balón, ale pozdě vyběhl. Míč před ním vystihl hráč Královky, posunul přímo k nohám Maštyho a ten pěkným obloučkem snížil stav utkání. A tak jako my, i hosté - dokonce už po dvou minutách, opět skórovali. Po dalším našem faulu, zahrával tým Královy Lhoty přímí volný kop. Byl to centr do vápna. Na míč si naběhl Vojta Mastný a krásnou hlavou do šibenice nedal Oldovi šanci. 2:2! V tu ránu byl na hřišti pouze jenom jeden tým. Tým Královy Lhoty! My jsem byl jako opařeni, vůbec jsme nevěděli, nedokázali jsme dostat balón na zem a hrát chvíli kombinačně, jen jsme odkopávali a hosté to hned vraceli z protiútoků. Další moment přinesla 25. minuta, kdy na naší půlce Kachna chtěl odkopnout míč, ale bohužel místo míče trefil Vojtu Maštalíře. Za to mu byla právem udělena žlutá karta. Míč si postavil sám faulovaný a Olda skvělým zákrokem nedovolil jít hostům do vedení. O chvilku později mohlo být ještě hůř. Po špatném odkopu Kachny (Lukáše Majera) se míč dostal k úplně volnému hráči hostí a Olda fantastickým výběhem, kdy zmenšil protihráči střelecký úhel, zachránil jasnému gólu !! Následně se hra odehrával bez větších šancí na obou stranách a bylo to spíše o dobývání velkého vápna. My jsme se začali trochu oklepávat z tlaku Královky a hra se víceméně vyrovnala. Pak přišla 42. minuta, rozehrávali jsme autové vhazování na půlce soupeře. Kde se míč po pár soubojích dostal až na druhou stranu půlky hostí. Tam ho na rohu velkého vápna vybojoval v souboji Franta Hrubý, posunul Ropovi, ten se uvolnil pěknou kličkou přes obránce, míč si připravil ke střele a z velkého vápna vyslal krásnou střelu přes celou bránu, která zapadla přesně k tyči! 3:2 ! Byla to velká úleva… Do konce poločasu se zápas již jen dohrával. Za zmínku stojí ještě poslední akce první půle, kdy po odkopu od našeho vápna se míč dostal k Jardovi. Ten se rozhodl nastartovat svoje tryskové motory, no dobře, tak maximálně motor z Favorita :-) a rozhodl se na sprintérský souboj jeden na jednoho. Kličkou se uvolnil přes bránícího hráče hostí, ale míč si posunul moc do strany a tak mu nezbývalo nic jiného, než zkusit vypálit. Vyslal dělovku z rohu hranice šestnáctky, ale brankář Královky už nedopustil aby se skóre měnilo.
O poločase jsme nabádali hráče, aby hru trochu víc zklidnili, zpřesnili přihrávky a hlavně nedávali hráčům Královky tolik prostoru. Každý z hráčů si uvědomoval, že zápas není rozhodně vyhraný a bude to ještě velký boj. Udělali jsme jednu změnu, a to, že doposud nevýrazně hrajícího Pepíka Kálalů jsme nahradili Jéžou. Toho jsme dali do útoku k Jardovi a na místo Pepíka se stáhnul Filip Holenda.
Jenže co se nestalo. Jako již několikrát předtím, jsme po hvizdu rozhodčího, který znamenal začátek druhé půle, tak jako bychom na tom hřišti nebyli a seděli ještě v kabině. Hráči Královky hýřili aktivitou a my zase byli všude pozdě. Vygradovalo to naší jednoduchou ztrátou balónu uprostřed hřiště, soupeř ihned posunul míč šikovně za naší obranu, kde byl sám nabíhající, kdo jiný, než v tomto utkání výborně hrající Vojta Maštalíř a podařilo se mu prostřelit Oldu. V 51. minutě tak bylo opět srovnáno. V 57. minutě jsme zahrávali rohový kop. Míč si nikoho z našich nenašel a tak hosté ho ihned poslali dopředu na útočníka a Vojta Klíma musel za cenu žluté karty hru přerušit, aby nešel soupeř sám na bránu. Poté jsme pomalu začínali přebírat pomyslné otěže zápasu my. Byli jsme aktivnější a vytvářeli si i několik dobrých příležitostí ke skórování. Jedna z nich byla v 72. minut, kdy při nedorozumění domácí obrany se zmocnil míče Filip Holenda, míč nacentroval z kraje vápna na desítku, kam si naběhl Jéža a hlavou těsně minul tyč. Chvíli na to se objevil ve vápně hostí i náš stoper Sláva, který byl nedovoleně atakován zezadu hostujícím obráncem, ale bohužel píšťalka hlavního sudího Štěrby zůstala němá. I hráči Královky vč. samotného faulujícího uznali, že to byla jasná desítka. Na to se ale nebudeme vymlouvat. Jak se říká, penalta je tehdy až ji rozhodčí pískne! Další možnost ke zvýšení skóre jsme měli hned vzápětí. Po ose - Sláva Harbáček, Franta Hrubý se dostal míč k Jardovi, ten si narazil se Standou Vlků, obešel kličkou obránce a poslal centr do středu vápna na nabíhajícího Jéžu. Ten měl tak v krátké době druhou možnost skórovat, ale bohužel míč netrefil přesně a tak se slabou střelou neměl gólman hostí Václav Bubák sebemenší problém. V 85. minutě mohli brát všechny tři body i hosté. To když byl před naší bránou pořádný závar a míč se odrazil na úplně volného protihráče a ten z místa pokutového kopu vyslal dělovku na bránu. My tam ale měli perfektně chytajícího Oldu, který dokázal střelu vytěsnit. Zbývající minuty utkání se již jen dohrávali bez větších šancí na obou stranách a tak za nerozhodného stavu, rozhodovaly o tom, kdo získá bod navíc pokutové kopy. Na penaltu za nás šli: Olda Zájeda, Standa Vlk, Filip Holenda, Lukáš Majer, Roman Vlk a Prochy. Všichni, až na Filipa Holendů svou penaltu proměnili. Nakonec se přiklonila štěstěna na naší stranu a v šesté sérii, výborně chytající celý zápas Olda, chytil druhou penaltu a my se tak mohli radovat z bodu navíc.
Myslím, že utkání nakonec skončilo zaslouženou remízou. Výhru mohli brát obě strany. Při penaltách jsme měli více štěstí my. I přes některé hluché pasáže v naší hře, musím říct, že hráči bojovali a i když se nedařilo, tak nic nevzdávali. Výtečně zahráli v tomto utkání, jako vždy bojovník Prochy, bratři Roman a Standa Vlků, Franta Hrubý a Olda Zájeda! V dobrém světle se ukázal i Jéža. Ostatní kluci hráli více než dobře a zaslouží si pochvalu. Doufám, že si do dalšího utkání vezmeme s sebou jen ty dobré pasáže z utkání a vyvarujeme se těch špatných.
Věřím, že se utkání také líbilo všem divákům. Pokud budete mít čas a chuť, tak nás přijeďte podpořit na půdu těžkého soupeře, a to mužstva Protivína. Zde nás rozhodně nečeká nic lehkého.
- zdraví Bárt -
